Dobré ještě lepším

Tím „dobrým“ je míněn vynikající programový prostředek iTools od nakladatelství Oxford University Press, a tím „lepším“ je (poněkud neskromně) míněna drobná programová nadstavba nad tímto prostředkem. Zda a proč je žádoucí vylepšovat prostředek od špičkové světové firmy? Proč ta vylepšení potřebuji já, to vysvětlím níže. Proč program od OUP má vlastnosti, které lze vylepšit, se mohu pouze domýšlet.

Kritické zdroje v jazykové učebně jsou jednak obrazovka učitelského počítače, druhak projekční plocha. Ty obrazovky učitelského počítače by se hodily dvě – aby na jedné mohl být stejný obraz jako na projekční ploše, a na druhé obrazovce různé „administrativní“ informace jako třeba známky. Ty známky studenty (aspoň některé) pozitivně motivují, ale učitel hlavně musí vidět před sebou (!!) text, který zpracovávají studenti. Zkušenosti se situací, kdy učitel nemá zpracovávaný text před sebou, ale jen za sebou nebo nad hlavou, jsou jednoznačně odstrašující.

Poznámka k motivaci studentů: Nedávno – při suplované hodině – jsem neměl známkovací záznamy připravené běžným způsobem, a musel jsem si je zobrazit na učitelském počítači, a tedy i studentům na projekční ploše.  Nastala pro mne neočekávaná (a velice příznivá!) situace, kdy „dobří“ studenti se předháněli, kdo nasbírá víc jedniček, a podprůměrní studenti si hlídali, aby nebyli „na chvostě“ hodnocení.

Co se týče druhé obrazovky, první řešení které člověka napadne, totiž rozšířit hardware počítačové učebny, by možná vedlo k jistým systémovým komplikacím, které zde nechci rozebírat. Zaměřím se na využití projekční plochy.

Licenční strategie prostředku iTools nedovoluje zobrazit jeho výstup na obrazovky studentských zařízení (na rozdíl např.  od mých vlastních výkladových materiálů na školním webu, se kterými mohou studenti nakládat dle libosti). Projekční plocha proto je (a navždy bude) jediným místem, kudy se informace z iTools dostávají ke studentům. Avšak iTools s ní nakládají způsobem, který nepovažuji za nejvhodnější.

Zalamování písma: Prostředek iTools nedovoluje změnu v zalomení textu. Každá dvojstrana zobrazované učebnice (v našem případě Maturita Solutions) se zobrazuje jako pevná bitmapa, a jakékoli zvětšení nemá na zalomení textu vliv. (Pro srovnání – je to situace odlišná od zobrazení kódu HTML v prohlížeči. V prohlížeči se mění počet znaků na řádku podle toho, jak uživatel mění velikost těch znaků, a zalomení textu se přizpůsobuje velikosti okna i velikosti znaků.)

Velikost písma: Prostředek iTools umožňuje volbu zvětšení obrazu. Existují 3 úrovně zvětšení, ale ani to maximální z nich není dostatečné pro studenty ve třetí řadě. Volba úrovně zvětšení se provádí buď kolečkem myši nebo v menu, ale v každém případě je tato volba velice nestálá a citlivá na nejrůznější manipulace, zejména na pohyb kolečkem myši. Jenže kolečko myši je v jiných programech používáno ke zcela jinému účelu, a stačí malá nepřesnost v umístění myši a zvětšení ihned skáče na tu nejméně žádoucí úroveň. 

Poznámka k systémovým prostředkům:  Lze použít prostředek operačního systému Lupa a obraz ještě zvětšit, ale tím se – kvůli nezměnitelnému zalomení textu – podstatná část textu dostane mimo projekční plochu a s textem se musí neustále pohybovat. To jednak zatěžuje učitele a druhak rozptyluje studenty, kteří v takové situaci nikdy nevidí zpracovávaný text celý (i kdyby šlo jen o jedinou větu).

Zřetelnost a čitelnost obrazu: Na některých stránkách učebnice je pod textem pozadí s texturou, což zhoršuje čitelnost textu.  Zprvu jsem se domníval, že jde o důmyslné opatření na ochranu autorských práv OUP komplikující uživateli případné pokusy převést grafiku na text. Ale jelikož pozadí je jen na některých stránkách a na jiných stránkách není, spíše jde jen o svéráznou představu autorů učebnice, jak ji „vylepšit“.

Předchozí výhrady se týkaly nakládání s projekční plochou. Mám ještě další, k celkové koncepci programu:

Program používaný při vyučování by si měl pamatovat, kde skončil, a příští hodinu tamtéž pokračovat. Tohle umí například textový editor PSPad. Program používaný při vyučování ve více třídách by měl zohlednit, ve které třídě je právě používán, a tomu přizpůsobit svoje nastavení. Tohle umí některé moje programy. Nic z toho iTools neumí. Dále, program zobrazující studentům nějaké pevně dané informace (zde učebnice angličtiny) by měl umožnit k zobrazovaným informacím přidávat poznámky učitele. Toto prostředek iTools umožňuje. Ale použité písmo je titěrné a přidaný text není zaznamenáván. Který učitel bude při použití stejné lekce z Maturita Solutions ve čtyřech učebních skupinách čtyřikrát psát stejné poznámky? Já rozhodně ne, a proto paralelně s iTools mám otevřené okno editoru (PSPad, viz výše), který si můj text pamatuje a zobrazí jej v libovolné požadované velikosti.

Moje vlastní programové úpravy

 V prostředku iTools nalistuji požadovanou dvoustranu, na obrazovku umístím požadovanou část dvoustrany, a stiskem tlačítka Print Screen ji předám mému programu. Můj program má nejrůznější parametry nastavené ve svém INI-souboru a toto se nezmění jinak, nežli přepsáním zmíněného INI-souboru (takže program je odolný vůči rušivým vlivům). Takto jsou určeny rozměry jeho okna na projekční ploše, koeficient zvětšení a sytost odfiltrovaného pozadí. Právě na koeficientu zvětšení záleží, zda se zobrazí celý zpracovávaný text, a nebude ani zbytečně široký prázdný okraj, ani znaky mimo projekční plochu. Na stisk jediného tlačítka se (pro ověření) zobrazí bitmapa převzatá z iTools, na stisk dalšího tlačítka se zobrazí zvětšená zvolená část (jedna ze čtyř) převzaté bitmapy, a na dvě další tlačítka a dvě kliknutí myší v textu se vybraná část textu (zdůrazňuji textu!) zvýrazní zvolenou (jedna ze dvou) barvou pozadí.  Pro srovnání:  původní iTools umí zvýraznění nejméně čtyřmi barvami, kromě barvy je třeba ještě zvolit režim zvýraznění a pak se myší maluje jako štětcem, přičemž malovat lze kdekoli, třeba i v obrázcích. Poté je třeba režim zvýraznění zrušit.

Dalo by se to udělat lépe? Ano, dalo – převedením písma z bitmapy na text, překódováním do kódu, který text zalamuje automaticky (nabízí se HTML), a zobrazení textu prohlížečem, v libovolném zvětšení bez ohledu na původní zalomení. Ale to snad až někdy v budoucnosti. Možná to bude ročníková práce některého studenta.

S čím už nic nenadělám

Startovací sekvence:  Není to sice příjemné, ale lze si představit rozumné důvody, proč programu trvá desítky vteřin než nastartuje do plně použitelného stavu. Ideální by bylo, kdyby program po celou dobu startování uživateli sděloval (nebo naznačoval, pomocí měřicího proužku) jak dlouho bude ještě čekat. To prostředek  iTools nečiní, a naopak provokuje uživatele pitomými dotazy (na které i kdyby uživatel musel odpovědět jen jedinkrát za život, bylo by to příliš mnoho). A i když uživatel na tyto dotazy reaguje, na chování programu to nemá zřejmý vliv! Vypadá to, jako by startovací sekvenci programovalo dítě z mateřské školky nebo dement (jako Charly z románu Flowers for Algernon), který právě zjistil, co vše se dá naprogramovat a „musí“ to uplatnit.

Na závěr připomínám, že přes všechny výše uvedené výhrady je prostředek iTools naprosto špičkový, a zejména jeho schopnost synchronizace textu se zvukem (na kterou větu kliknu myší, tu program vysloví) je ve výuce angličtiny velice užitečná.