Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Lichý pátek

(na cestě k učebně pro konec XX. století  – pokračování)

Pokrok nastává v liché pátky, praví jakési lidové programátorské rčení (snad jeden ze Staranských teorémů?). Tentokrát pokrok nastal v úterý. Co se stalo? Poprvé jsem dovolil studentům odevzdávat svoje vypracování písemek e-mailem.

V čem je ten přelom? Digitální zpracování písemek z angličtiny podporuji dlouhodobě, ale dosud mi studenti svoje díla předávali na flash-pamětích. Předání musí proběhnout v učebně a během té vyučovací hodiny, kdy studenti písemku píšou – je třeba zajistit, že písemka je zpracována „v reálném čase“ a (víceméně) samostatně, a nikoli o přestávce s pomocí spolužáků, kteří tutéž (nebo podobnou) písemku psali včera.  Jelikož učitelský počítač v mojí jazykové učebně není připojen na síť (úmyslně, z několika rozličných důvodů), měl jsem dojem, že u e-mailové komunikace nedokážu tuto časovou podmínku zajistit. Jenže kvůli elektronické třídnici musím být online stále, i v mojí jazykové učebně. K tomu mám tablet a ten na síť připojený je, přes WiFi. Nebylo by praktické ty e-mailem došlé písemky na tabletu vyhodnocovat a „opravovat“, ale ověřit okamžik příchodu zprávy, na to tablet stačí bohatě. A nic jiného v tom okamžiku nepotřebuji.

Druhý přelom nastal v zájmu studentů. Předat text na flash-paměti mohli jenom ti, kteří na svém zařízení mají OTG USB port a jsou zvyklí jej používat. Tedy hrstka. Proti tomu odeslat text e-mailem umí snad úplně každý mobil, a zájem studentů mi připadal – ve srovnání s předchozím stavem – masový.

 

Rizika

Posílá-li student svoje vypracování písemky učiteli, nic mu nebrání poslat kopii všem spolužákům. To ovšem mohl dříve také (elektronické textové komunikaci nebráním), jenom si to ne všichni studenti uvědomovali. Obrana proti „opisování“ je zřejmá – individualizace zadání – ale obtížně proveditelná v situaci, kdy zadání je vytištěné na papíře. Standardně používám dvě varianty. (Čtyři varianty zadání jsem zkoušel, ale nevedly k významně odlišným výsledkům.) Lze očekávat, že v tomto ohledu nastane jistý vývoj, ale dosud se mi dvě identická vypracování písemek nesešla.

 

Perspektivy

Až na použití elektronických zařízení přejde většina studentů, bude možné většině studentů přidělovat zcela individualizovaná zadání. Jak vygenerování individuálních zadání, tak jejich rozeslání studentům, jsou po technické stránce brnkačka. Očekávám, že v podmínkách masového (nebo alespoň „většinového“) použití elektronických zařízení se výrazně sníží „režie“ a časové ztráty na „neproduktivní“ činnosti, a vytvoří se podmínky pro zcela individuální komunikaci mezi učitelem a studenty i při dalších činnostech – nejen při psaní písemek.

Představuji si třeba úplně triviální „jednobitovou“ komunikaci – u každého jednotlivého na hodině řešeného problému by každý student („v reálném čase“) učiteli indikoval „problému rozumím, znám řešení“. Tedy „něco jako“ když se studenti hlásí zvednutou paží, „sím, sím, pane učiteli, já to vím!“ Jenže v případě elektronické komunikace by tyto stavy a situace zaznamenával, vyhodnocoval a přehledně zobrazoval program. Já bych jako dosud vyvolával a známkoval jednotlivé studenty, ale současně bych („bez vlastního přičinění“) získával přehled o situaci v celé třídě. Nebylo by to úžasné?

 


    nikdo zatím nehodnotil

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.